725 830 725
603 830 459
Novinky

PARADOR exkluzivně -15%!
Podlahy Parador jednoznačně splňují představu o kvalitě a nabízejí mnoho zajímavých dekorů,což milovníkům ...



zobrazit celou zprávu


Nová kontaktní kancelář !!
Od 1.10.2009 nás najdete v Obchodním centru Růže, kde jsme zřídili kontaktní kancelář ve 2.patře. Zveme Vás...



zobrazit celou zprávu


Rekonstrukce bytového jádra či bytu - raději se stavbyvedoucím
Jak v současné době sledujeme praxi a realitu rekonstrukcí bytů a bytových...



zobrazit celou zprávu



Rekonstrukce bytových jader - Hygienické požadavky

Při přestavbě bytových jader je nutné dodržet určité hygienické požadavky. Tyto požadavky musíme brát na zřetel už při navrhování nových prostor , které vzniknou po vybourání stávajícího prefabrikovaného jádra. Dodržení hygienických legislativních předpisů je jedním zkritérií, které sleduje stavební úřad pro vydání stavebního povolení. Samozřejmostí by mělo být , že tyto zásady zná projektant, který realizuje projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pro Vás, kteří se chystáte na přestavbu bytového jádra a hledáte optimální dispoziční řešení, přinášíme několik důležitých zásad.

Zásadním legislativním předpisem voblasti stavebnictví jsou :

“Obecné technické požadavky na výstavbu – vyhláška č.137/1998 Sb.”

Vtéto vyhlášce je důležitý §22 – Všeobecné požadavky a odstavec (6):

“ U každého bytu musí být alespoň jeden záchod a jedna koupelna. U každé samostatné provozní jednotky spobytovými místnostmi se počet záchodů stanoví podle účelu jednotky a počtu jejich uživatelů vsouladu spříslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo zpobytové místnosti, nebo zobytné místnosti, jde-li o jediný záchod vbytě. Tvoří-li byt nejvýše dvě obytné místnosti,mohou být záchod a koupelna vjedné místnosti.”

Podobné znění,ale stejný význam má i čl.22 odstavec (6) vyhlášky hl.m. Prahy č.26/1999 Sb. “O obecných technických požadavcích na výstavbu vhlavním městě Praze”.

Definice pojmů k §22 (alt. čl.22)

Obytná místnost

1.Část bytu (zejména obývací pokoj,ložnice,jídelna) která splňuje požadavky předepsané výše uvedenými vyhláškami, je určena ktrvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8m2.

2. Kuchyň, má-li podlahovou plochu nejméně 12m2

Poznámka:

Tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 18m2

U místností se skosenými stropy se do plochy nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2m

Pobytová místnost

Místnost , nebo prostor, která(ý) svou polohou,velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky ktomu,aby se vní zdržovaly osoby(kanceláře,ordinace,výukové prostory,pokoje vhotelích,zdravotnických zařízeních,halové prostory různého účelu,sály kin,divadel a kulturních zařízení,kuchyně , místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci apod.)

Zvýše uvedeného vyplývá:

Za obytnou , nebo pobytovou místnost vbytě se nepovažuje předsíň,chodba,lodžie, koupelna, WC, komora,popř. spíž.

Odkud přístup na záchod (neboli WC)?

Vzhledem kvýše uvedenému legislativnímu předpisu a definicím obytné a pobytové místnosti není možné realizovat přístup na záchod zprostoru ložnice,obývacího. pokoje,kuchyně a jídelny. To platí vpřípadě, že budete mít vbytě jedinou místnost se záchodovou mísou. Pokud máte, nebo hodláte mít minimálně dvě místnosti se záchodovou mísou, tak Vám přístup do těchto místností legislativní předpis neomezuje. Vtéto souvislosti je zřejmé, že dvě a více místností WC vbytech, které se nachází vpanelových domech jsou vyjímkou. Je to dáno celkovou dispozicí bytů a uspořádáním instalačních šachet. Reálné je toto řešení pouze u mezonetových bytů , nebo vpřípadě, kdy dochází ke sloučení dvou bytů vjeden.

Předpis neomezuje možnost přístupu na záchod zprostoru koupelny pro jakýkoliv z typů bytů. Tato varianta je značně oblíbeným řešení rovněž při přestavbách bytových jader.

Přístup do prostoru se záchodovou mísou rovněž definuje ČSN 73 4301(Obytné budovy). Zde je včl. 5.2.3.12 stanoveno, že přístup do tohoto prostoru nesmí být zobytných místností,ani zprostoru pro vaření,pro stolování,pro uskladnění potravin,nebo zprostoru,který plní některé funkce obytných místností.

Výklad článku může být trochu zavádějící u pojmu “některé funkce obytné místnosti”. Oproti vyhlášce č.137/1998 Sb. omezuje rovněž přístup na záchod zprostoru, kde se nachází potraviny (komora,spíž apod.). Tento přístup se jeví ovšem značně neobvyklým a určitě by nebyl šťastným řešením budoucího provozu vbytě. Vsouvislosti stouto normou je třeba vědět, že je sice platnou, ale je to dokument, který je podřízen vyhlášce jako zákonnému legislativnímu předpisu. Závaznost této normy byla zrušena k 31.12.1999, pro stavební úpravy má být její použití pouze přiměřené, vyhláška se na ní vsouvislosti spřístupem do prostoru se záchodovou mísou přímo neodkazuje, ale pro pracovníky stavebních úřadů je stále směrodatným dokumentem pro otázky řešení bytů.


WC a koupelna společně?

Po odstranění bytového jádra je možné mít WC a koupelnu vjedné místnosti pouze u bytů, jak ukládá legislativní předpis snejvýše dvěmi obytnými místnostmi, což znamená velikostní kategorie 1+1,1+kk,2+1 a 2+kk. U bytů svíce než dvěmi obytnými místnostmi legislativní předpis vychází zpředpokladu soužití více generací spožadavkem na určité soukromí a proto je stanoveno toto omezení. U těchto bytů je možný přístup do prostoru se záchodovou mísou z koupelny,ale ten musí být oddělen příčkou sdveřmi, nebo minimálně shrnovací stěnou. Další možností je sloučení dvou(popř. tří) obytných místnosti vjednu tak,aby vbytě byly pouze dvě, nebo vhodně provést změnu účelu užívání obytné místnosti .

WC_koupelna

Požadavky na odvětrání místností

Důležitou součástí přestavby bytového jádra je správné a účinné větrání prostoru záchodu, popřípadě koupelny( v některých případech spojených v jednu místnost). Je potřeba říci zásadní skutečnost a to, že současná legislativa v České republice neřeší větrání hygienických místností v bytech. V našich současných zákonech lze nalézt pouze ustanovení ve vyhlášce č.137/1998 Sb. (o obecných požadavcích na výstavbu).Ta stanovuje v §23 odst.4 :

“Záchody,prostory pro osobní hygienu,prostory pro vaření,spíže,komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány”.

V panelových domech se uplatňuje systém přirozeného a nuceného větrání. Vzhledem k tomu, že hygienické prostory, které jsopu součástí BJ se vždy nachází v hloubce dispozice bytu, mimo obvodové stěny, lze je odvětrávat pouze nuceným způsobem. Přívod čerstvého vzduchu se potom zajišťuje přirozeně (spáry dveřních otvorů, okenní otvory). Obecně se považuje za postačující objemový průtok odváděného vzduchu u WC cca 30m3/h a v době používání až 90m3/h.

Při realizaci přestavby bytového jádra prováděnou individuálně je nutné respektovat větrací systém celého domu. Tento systém je v obytných panelových domech soustředěn v instalační šachtě. Bohužel v rámci individuálně prováděné přestavby bytového jádra je možné tento systém ovlivnit pouze v minimální míře. Vždy je nutno brát na zřetel zachování stability celého větracího systému domu. To znamená, že změny tlakových poměrů v místnostech nenaruší jeho rovnoměrnost. V případě vytvoření vlastní větracího systému jedním uživatelem může docházet k šíření pachů, škodlivin,popřípadě hluku do prostor jiného uživatele domu. Obecně se dá říci, že při individulálních přestavbách je potřeba zachovat původní větrací sytém včetně principu napojení větracích prvků do větrací šachty. Osazení nových lokálních větráků v prostorách záchodů lze bez úpravy celého systému realizovat pouze tam, kde již v rámci systému osazeny jsou.

Systémy v panelových domech mají nucené větrání podtlakové. Výkony těchto větracích systémů jsou z dnešního pohledu nevyhovující jak svým výkonem, tak použitými materiály (zejména zdraví škodlivé osinkocementové ventilační trouby u starších typů bytových jader) Modernizace celého větracího systému je reálná pouze při prováděných skupinových přestavbách jader (skupina bytů po všech podlažích soustředěná u jedné instalační šachty ,popřípadě celé objekty). Tyto přestavby se realizují ovšem velmi ojediněle.

Během období výstavby panelových domů se měnily nejen celé soustavy, ale docházelo i k obměnám bytových jader do nich instalovaných a tím samozřejmě i větracích systémů.

Zde Vám nabízíme možnosti úpravy a modernizace větracího systému v bytě při zachování celého domovního systému - individulální přestavba. (Možnosti jsou rozděleny do skupin, podle stručné charakteristiky domovního systému.)

Charakteristika domovního systému

Možnost úpravy a modernizace při přestavbě BJ

Horizontální systém větrání u kterého je vzduch odváděn dutinou stropního panelu do fasády. Vzduch je nadáván v prostoru instalační šachty a vháněn ventilátorkem do stropní dutiny Možnost zamontování výkonnějších ventilátorů s novými prvky)zpětná klapka,doběh…), možnost dotěsnění stávajících prvků
Větrání je zajištěno svislým průduchem, systém samotížný (bez ventilátorů), ventilační hlavice na střeše, odvětrávací mřížky v prostoru WC a koupelny Bez zásahu do celého odvětrávacího systému nelze provést výraznější modernizaci,možnost dotěsnění stávajících prvků
Větrání je zajištěno svislým průduchem,systém nuceného větrání s centrálním ventilátorem na střeše Bez zásahu do celého odvětrávacího systému nelze provést výraznější modernizaci,možnost dotěsnění stávajících prvků
Větrání je zajištěno dvěmi svislým průduchy(dvoukanálový systém, zvlášť odvětrání WC+koupelna a odsávač par v kuchyni),systém nuceného větrání s lokálními axiálními ventilátorky na vstupu do koupelny,WC a u odsávače par Možnost zamontování výkonnějších ventilátorů , možnost dotěsnění stávajících prvků
Větrání je zajištěno dvěmi svislým průduchy(dvoukanálový systém, zvlášť odvětrání WC+koupelna a odsávač par v kuchyni), systém nuceného podtlakového větrání, vzduch odváděn na střechu do sběrné komory odtud horizontálně do větrací komory s větrací jednotkou,odvětrání nástřešní jednotkou je větrací jednotkou ovládáno z jednotlivých bytů pomocí elektrických časových spínačů Osazení nových regulátorů vzduchu s tepelnou pojistkou, dotěsnění stávajících prvků