Obytná panelová výstavba - Závady a nedostatky

Panelové bytové domy s sebou nesou řadu nedostatků a projevujících se závad, které je nutno řešit pro udržení nebo zlepšení jejich provozu. Nedostatky byly zřejmé již v době realizace těchto staveb a byly charakteristické pro konkrétní panelové systémy. Značnou zásluhu na tomto faktu má i doba, ve které byly tyto domy stavěny. Byly upřednostňovány požadavky na kvantitu a přesný plán výstavby na úkor kvality.

V obecném měřítku se ovšem jedná o stavby s bezpečnou konstrukcí, pro běžné používání.a není doposud znám jediný případ, kdy došlo k samovolnému selhání celého konstrukčního systému. Pokud v minulosti došlo k nějaké destrukci těchto domů, tak to bylo vždy doprovázeno nějakou mimořádnou událostí, která ovšem rovněž postihla stavby jiného konstrukčního charakteru.

Pro přehled vyskytujících se závad a nedostatků si rozdělme jejich příčiny do těchto částí:

1. Cenová úspora

2. Nedokonalá detailní řešení

3. Nedokonalé konstrukční řešení

Cenová úspora

V době centrálně řízeného a plánovaného hospodářství a výstavby v 60. – 80. letech 20. Století byly stanoven nejen přesný počet bytů, které je nutné postavit ale byl stanoven rovněž cenový limit pro jednotlivé byty. Z dnešního pohledu se zdá až neuvěřitelný cenový limit z 60. let, kdy připadalo na jeden byt necelých 60 tisíc Kčs. Například v roce 1963 – 1965 byl cenový limit u třípokojového bytu maximálně 58 930,.-Kčs. U typického bytu 3+1/L soustavy T08B při užitkové ploše 61,3 m2 činí pak cena 961,Kč/m2. Tento cenový limit se musel zákonitě podepsat na kvalitě dodávaných materiálů,vybavení a rovněž samotných stavebních prací. Je třeba zdůraznit , že úspory nebyly nikdy prováděny na úkor statické bezpečnosti objektů.Úspor se dosahovalo na úkor levného vybavení interiérů bytů (např.zařízení kuchyní a vestavěné skříně), levných bytových jader, levných vyplní otvorů apod.

Nedokonalá detailní řešení

Mezi zásadní detaily, které ovlivnily poruchovost panelových domů jsou styky panelů v rámci obvodového pláště. Jedná se zejména o jejich nedokonalé krytí spár mezi těmito panely, nebo použití nevhodných materiálů pro tento účel. Dochází z tohoto důvodů k pronikání vlhkosti do obvodového pláště a k tvorbě poruch. Z tohoto hlediska jsou velmi problematické domy typu G57 stavěné od roku 1956 do 1.poloviny 60 let. Tyto domy ačkoli navazovaly vývojově na domy G40, které měli spáry mezi obvodovými panely chráněny ozdobnými pilastry, tak u těchto domů nebyla kromě nároží ochrana téměř žádná. U pozdějších typů domů T06B a T08B bylo používáno k utěsňování spár skleněných provazců a pružných tmelů. I tyto ucpávky jsou však již v současné době za hranicí životnosti a je nutná obnova těsnění spár mezi panely u obvodových plášťů těchto domů.

Dalším zásadním řešením, jehož nedokonalost vedla ke vzniku problému a nejrůznějších závad je vytváření tepelných mostů při realizace panelových domů. Z tohoto hlediska měli domy tepelné mosty zejména v oblasti štítů obvodových plášťů . Kritická jsou dále místa, kde jsou uloženy stropní panely na tyto štítové stěny. Prostor od uložení panelů k líci obvodového pláště býval pouze dobetonován. Toto místo s velmi nízkým tepelným odporem potom navazovalo na panel obvodového pláště, který již přeci jenom určitý tepelný odpor vykazoval. Docházelo ke kondenzaci vodních par na styku těchto dvou konstrukcí (studené a teplé) a tvorbě plísní. U některých typů domů jsou v bytech navíc umístěny u štítových stěn kuchyně, které mají zvýšenou vlhkost oproti ostatním místnostem a tato skutečnost daný problém ještě umocňuje. K odstranění tohoto problému a vzniku závad vyplývajících z toho detailního nedostatku přispívá stále více rozvíjející se provádění zateplování těchto štítových stěn vhodnými systémy, které odbourávající vliv tepelných mostů na tvorbu poruch v této oblasti.

Nedokonalá konstrukční řešení

Největší množství poruch u panelových domů vzniká v obvodových pláštích a konstrukcích které jsou přímo vystaveny vnějším klimatickým vlivům (např. střešní konstrukce). Poruchy u vnitřních konstrukcí se vyskytují znatelně méně a zjevný pokles byl zaznamenán po zavedení souboru směrnic pro navrhování obytných panelových budov na počátku 70. Let. Jsou závady které se u konstrukcí opakují a jsou typické pro jednotlivé typy domů. Dále jsou v minulosti zjištěné závady které jsou typické pro určité oblasti a časové období.

Zde přinášíme stručný přehled vyskytovaných závad u jednotlivých konstrukčních částí domů a objasnění jejich příčin:

Základy

U základů jsou poruchy výhradně spojeny s odchylkami a nestejnorodostí založení jednotlivých částí půdorysů domů. Dále jsou poruchy, které se vyskytli působením sesuvů podlaží nebo poddolováním. U základových konstrukcí se nevyskytují poruchy a závady které by byly přímo typické pro panelové domy a mohou být zjištěny rovněž u jiné konstrukční soustavy.

Svislé konstrukce

Vnitřní nosné stěny

U těchto konstrukcí se jedná o poruchy v převážné míře zapříčiněné nesprávným uložením panelových stěnových dílců. Při montáži byly dílce stěn ukládaný do maltového lože na konce stropních dílců. (Při jednostranném osazení stropních dílců, např. u schodišťových prostorů, u dilatací a u štítů, byl volný prostor styku dobetonován). Přesné osazení stěnových dilců bylo zajišťováno pomoci dřevěných montážních klínů, nebo pomoci stavěcích šroubů, které byly součásti stěnového dílce spodního podlaží Montážní klíny měly být po zatuhnutí malty odstraněny a stavěči šrouby povoleny, což se zpravidla neprovádělo Nedostatky v postupu montáže jsou rozhodující z hlediska stanovení únosnosti vodorovných styků panelové soustavy. Příkladem ohroženi únosnosti vodorovného styku nesprávným montážním postupem je konstrukce styku soustav T08B a VVÚ-ETA. Do prostoru styku zasahují konce stropních dutinových panelů. Pokud dutiny stropních dílců nebyly při montáži v oblasti styku zcela vyplněny stykovým betonem (na celou výšku), nastal případ, kdy svislé zatížení není přenášeno přes stykový beton, ale přes konce dutinových panelů, přičemž zatížení působí pouze na subtilní žebírka dutinového dílce. Tento stav vede potom k drcení konců dílců a k ohrožení spolehlivosti konstrukce jak v prostoru vodorovného styku,tak k ohrožení spolehlivosti stropního dílce v důsledku jeho poškození v oblasti uložení.

V obecném měřítku lze konstatovat, že poruchy svislých nosných stěn se u panelových domů vyskytují zcela výjimečně a zpravidla jsou vždy spojeny se zabudováním nekvalitních nebo poškozených stěnových dílců při výstavbě nebo s následnými zásahy do konstrukce objektu(např. oslabením stěny dodatečně provedenými prostupy).

Obvodové stěny

Na poruchách panelových domů se obvodového stěny podílí značnou mírou. Poruch je bohužel celá řada a některé z nich jsou typické pro jednotlivé konstrukční soustavy domů. Příčinou poruch jsou ve většině případů nesprávná statická spolupůsobení obvodových stěn s ostatní částmi konstrukce domu. Dále poruchy zapříčiňují nesprávná, nebo nedokonalá materiálová řešení konstrukcí obvodových plášťů.

Poruchy obvodových stěny u nejstarší řady domů G (do roku 1960) vyplývají zejména z malé tlouštky obvodových stěna a jejich nízkého tepelného odporu. Docházelo proto v minulosti k značným dilatačním pohybům a s tím spojeným rozevíráním spár mezi dílci. V důsledku toho potom poruchy zapříčinilo zejména zatékání do takto otevřených spár. U domů G40 byla například původní tloušťka obvodových stěn pouze 200mm (u G57 zvětšena na 240mm).

Kolem roku 1960 došlo k prvnímu zásadnímu rozdělení konstrukčních systémů obvodových plášťů tím, že se začaly používat třívrstvé sendvičové dílce s pěnovým polystyrenem,popřípadě pěnosklem. Vnější a vnitřní betonovém vrstvy dílců byly propojeny probetonovanými žebry, která způsobují tepelné mosty a představují tuhé spojení teplotně odlišně namáhaných vnitřních a vnějších panelů. To vedlo ke vzniku trhlin ve vnějších betonových vrstvách, zejména v okolí okenních otvorů. Působení změn teplot a vlhkosti na dílce obvodového pláště způsobovalo u systémů používaných v 60. letech poruchy, které se projevovaly i v interiérech domů trhlinami ve spárách mezi obvodovým pláštěm a vnitřními nosnými stěnami.

Souhrn výskytu poruch v obvodových stěnách a jejich důsledky:

• Trhliny v povrchu dílců
• Projevy statických poruch obvodových plášťů v interiérech domů
• Nepřesná montáž dílců
• Koroze výztuže
• Nedostatečná únosnost dílců z lehkého betonu

Příklady havarijních poruch, které se již vyskytly:

• Selháni kotvení dílců k vnitřní nosné konstrukci, např.odlomením části dílce včetně kotvení (křemelinové dílce,tenké obkladové dílce štítů).
• Poškození celistvosti dílce nebo jeho části (zlomení dílce křemelinového obkladu, tenkého dílce vystupujícího z fasády. vnější betonové vrstvy sendvičového dílce důsledku vzpěrného působeni normálových sil vyvolaných objemovými změnami).
• Separace teplotně nechráněných konstrukcí spojená s poškozením nebo přemáháním spojovacích prvků (předsazené samonosné stěny jednovrstvých obvodových plášťů, vnější betonové vrstvy sendvičových dílců v případě omezeni možnosti volné dilatace ve vnější části spár po obvodu těchto dílců).
• Selhání únosnosti parapetního dílce v důsledku jeho poškozeni (zejména dílce z křemeliny,pórobetonu, případně keramické dílce).
• Nízká pevnost materiálu nosných, nebo samonosných stěn s ohledem na zatíženi vlastni tíhou konstrukce zvýšené o účinky objemových změn, zejména vlivem teplot v letním období (křemelinové betony, pórobeton, struskopemzobeton).
• Poškozeni styku obvodového pláště v důsledku sedáni objektu.

Lodžie a balkóny

Lodžie a balkóny představuji konstrukce bezprostředné vystavené působeni klimatických vlivu. Proto se u těchto konstrukci projevují nejen vady způsobené nedostatky v návrhu a provedeni, ale zejména poruchy vyvolané působením korozních vlivů na nosné železobetonové, připadne ocelové konstrukce.

U balkonů je nosná konstrukce tvořena konzolou vyčnívající přes rovinu obvodových stěn.Balkony se vyskytují především u domů typu G a dále u stavební soustavy T06B. U balkonů byl zásadním problémem vznik tepelných mostů v místě vetknutí balkonové konzoly do vnitřní nosné konstrukce. U novějších stavebních soustav byla proto dávána přednost vytváření lodžií, které jsou lépe chráněny před vlivem povětrnosti.

Lodžie má na rozdíl od balkónu nosný prvek podlahy uložený vždy alespoň na dvou protilehlých stranách - na bočních stěnách lodžie. Lodžie se vyskytují téměř všech typů panelových domu a to v řadě variant.

Příklady havarijních poruch, které se již vyskytly:

Statické poruchy

• Poruchy vodorovných styků lodžiových stěn, které se projevují poškozením zhlaví a pat stěnových dílců trhlinami, případně drcením sevřených konců dutinových stropních dílců
• Porušení stěnových lodžiových dílců šikmými trhlinami v čelech stěnových dílců – zlomení dílců ve střední části výšky dílce
• Nedostatečná délka uložení stropních lodžiových dílců
• Statické poruchy vyplývající z nejednoznačné definice působení balkonů a lodžií, zejména vlivem prostupu konstrukcí obvodovým pláštěm.
• Ohroženi spolehlivosti ocelových zavěšených balkónu prokorodováním podlahových roštů a nosného rámu.
• Trhliny v podhledu stropních dílců způsobené korozí hlavní nosné výztuže.
• Trhliny a poškozeni dílců způsobené postupem odformování dutinových stropních dílců.
• Trhliny mezi předsazenou lodžií a vlastním obvodovým pláštěm vyplývající z objemových dilatací teplotně nechráněné konstrukce lodžie a jejich posunutí vůči vnitřní nosné konstrukci objektu, projevy nedostatečného spojení předsazené lodžiové stěny s vnitřní nosnou konstrukci objektu.
• Separace vnějších vrstev sendvičových stěnových dílců lodžii.
• Poškození úložných konzol kompletizovaných stropních dílců při manipulaci a jejich neodborné vyspraveni.

Korozní poruchy

• Koroze vodorovných styků lodžiových stěn (maltové výplně a koroze vy/tuže) způsobující ohroženi spolehlivosti.
• Koroze zavěšených ocelových balkónu.
• Koroze vy/tuže balkónových konzol.
• Koroze výztuže stropních a stěnových lodžiových dílců a výztuže styků.
• Degradace vodorovných styku (maltové výplně a koroze výztuže) způsobující ohroženi spolehlivosti.
• Separace hran dílců vlivem koroze zabudované výztuže.
• Separace dodatečných dobetonávek a stykových malt v čele styku lodžii, v bočních profilacích stropních a stěnových dílců a v kapsách stěnových dílců
• Separace dodatečných dobetonávek (v horních rozích stěnových dílců, nad betonovými zábradlími apod.)
• Koroze vlivem zatékání do struktury železobetonových dílců v místě kotvení sloupku zábradlí do dutin stropních dílců, v místě kotevních desek a v místě osazení odvodňovacích trubek chrličů.
• Koroze výztuže na okraji kompletizovaného stropního dílce v důsledku promáčeni - stékáni vody přes nechráněné čelo dílce.
• Mrazová poškození dílců v místech trvalého promáčeni.

Korozní poškození jsou podporována zejména zatékáním do konstrukce balkonů a lodžií.Příčin a způsobů zatékání se vyskytuje množství. Nejčastější příčinou je však nevhodný detail a provedení okapnice.

Konstrukce střech, atik a střešních nástaveb

Většina střech panelových domu střechy jednoplášťové, ve kterých byly jako nosná konstrukce použity standardní stropní dílce běžných podlaží. V případě, že stropní dílce byly vyráběny ve variantách s rozdílnou vyztuží, měly být použity dílce v zesílených variantách.

Dvouplásťové stechy se vyskytují nejčastěji v jižních, západních a severních Cechách. Stropní dílce nad nejvyšším podlažím jsou u dvouplášťových středí zatíženy pouze vrstvou tepelné izolace. Horní plášť tvoří dílce železobetonové, z lehkých betonů, keramické nebo pórobetonové podepřené na stejné rozpětí jako stropní dílce. V 80. letech byly realizovány i dvouplášťové střechy s dřevěnou nosnou konstrukci horního pláště.

Atiky střech jsou obyvkle konstruovány jako prodloužení obvodových stěn. Vyskytují se atiky železobetonové se římsou (domy typu G), ze škvárobetonových bloků(domy G a T06B), ve tvaru ležícíhio písmene T položené na stropní dílec(domy typu T08B). Dále potom vysoké atiky v průčelích s parapetními pásy ukládané na konzoly nebo na okraj stropních dílců.

U většiny atik mělo být spojení atik s krajními stropními dílci nad nejvyšším podlažím zajištěno rovněž propojením uprostřed rozpěti. Toto spojeni však obvykle chybí. Tuhé vrstvy střešního pláště a násypy měly být od atik odděleny větracími kanálky, případně poddajnými vložkami. Nedodrženi této zásady mohlo vést k cyklickému působeni střešního pláště na atiky, což mělo za následek vysouvání nebo deformace atik.

Příklady statických poruch stešních konstrukcí, které se již vyskytly:

• statické přetížení vodorovných nosnch konstrukci
• poruchy způsobené střídavým působením klimatických vlivů na nedostatečně chráněné konstrukce
• poruchy konstrukcí způsobené korozí

Poruchy atik

U těchto konstrukcí jsou poruchy způsobovány většinou nedostatečným kotvením dílců atik, což vede zejména k:

• otevření spáry mezi dílci
• k vyklonění atiky
• k vysouváni atikových dílců ven z objektu
• k deformaci (prohnutí) atikových dílců, způsobující na vnějším dílci vznik svislých trhlin, přibližně uprostřed rozpětí atiky.

Odborníci na rekonstrukce bytového jádra v jiných krajích:

Tipy pro vaše stavební úpravy: PANELPLUS - časopis a portál o bydlení v panelových domech, Nasebydleni.cz - tipy, triky, bydlení, Stavební povolení bez starostí, Koupelnové centrum, Shrnovací dveře, sprchové kouty, Palubky, nábytek z masivu, OKNOSTYL-Plastová okna a dveře, APOKORK-Plastová okna, APOKORK-Plovoucí podlahy, Podlahové krytiny-PVC,Marmoleum,koberce

Tipy pro okolí panelových domů: Dětská hřiště